Umělá inteligence prodává noviny a roboti mají měkké dlaně, vzpomeňte si, že kdysi jen odrzlé hlavy šeptaly do uší spáčů... Čas je. Čas byl. Čas je minulost. Neustálý tok času existuje pouze kolem našich horkých těles. Z včerejší vůně, kašle zítřka a dnešních sluncem spálených stehen buduji anagram času. Každý den smývám minulost, abych přivítala ráno s novou tváří, až se zmenším, dokud se docela nesvrknu a nezmizím. Zbude jen pár lesklých kamenů a trochu pilin. Bloudíte mými pilinamy, drobné svrbivé oděrky pokrývají vaše kotníky a vy přemýšlíte, kam to vede. Nevede to vůbec nikam, dokonce ani klenby nevedou nikam. Nic než omyly a předstírání. Můžete to vše uspořádat v příjemných řadách a založit muzeum věnované času. Nudné! Současné! Můžete seškrábat zbylé kusy a postavit z nich něco nového. / I. K