S jistou nadsázkou by dalo říci, že diplomová práce Jonase Kjeldgaarda Sørensena měla podobu divadla jednoho herce, recitujícího svůj monolog. Jde o prolog neexistujícího dramatu, vztaženého k technologické budoucnosti lidstva, které však autor zároveň dává mytologický rozměr. Této dvojznačnosti odpovídá i podoba onoho herce, kterým je robotický aparát v podobě ovčí hlavy s lidskými rty, dokonale simulujícími pohyb mluvících úst. / mf