Na první pohled tradiční malba Shimona Kamady má vlastně blízko k samplování. Vrstvením vytváří vizuální textury, ze kterých se vylupují juxtapozice motivů a příběhů. Kamada přemalovává obrazy jiných malířů a vytváří tak někdy úplné halucinace plné asociací. Nečekaně se v řadě pláten objeví výjev, který působí jako barevně přepálená dokumentární fotka. Ale ani tady nám nenabízí pevné záchytné body a my jsme vrženi do pocitů pomíjivosti, nostalgie a občasných záchvěvů štěstí. -rv-