START POINT PRIZE – Prize for emerging artists

Občas je příjemné potkat se s uměním, jaké dělá Matea Bakula. Přímočarým, bez předstíraných ambicí a navíc vizuálně zajímavým. Ve své diplomce se Bakula představila jako sochařka neokázalých, a přitom rozmáchlých gest. Z jejích soch je dobře vidět, že ví, co chce – zkoumáním vlastností sochařských a ještě raději docela všedních materiálů dochází k volbě jejich kombinací, které samy o sobě (jako myšlený proces) jsou sochou stejně jako výsledný celek. Sympatické okouzlení materiálem s vědomím jeho podřadnosti a tuctovosti, jež ho odsouvá na hranici neviditelnosti. Někdy se materiály zdají být něčím jiným – pryskyřice je karamel, šedá plastová roura je vlastně plexi. Přísný a uměřený vnějšek objektů vychází z modernistické tradice s referencemi k abstrakci, minimalismu a arte povera. Teprve druhý pohled odhalí, co se v nich děje a co je jejich příčinou. Drobná přesmyčka má tak někdy efekt dobrého kouzelnického triku. (RV)