Umělkyně nás uvádí do umělého světa drobných prefabrikovaných radostí. Sbírá a třídí materiály, jejichž efekt je visuálně strhující a přesto banální v jejich neskrývaném průmyslovém původu a naprosté absenci hloubky. Jejich smyslem je okamžité uspokojení a poskytnutí zdání dokonalosti. S jejich pomocí Hannelore vytváří vlastní svět, ve kterém se díky jeho barvité lehkosti okamžitě cítíme v bezpečí. S pocitem potápěče plaveme od jedné práce ke druhé jako kolem korálového útesu a objevujeme souvislosti mezi nimi. Ty vazby mohou být tématické (květiny) nebo materiálové. Retro růžová a zelenkavá se opakují na různých místech a přitom jsou jen přirozenou barvou materiálu, styrodurové desky. Její prezentace je wunderkamer, ve které vše odkazuje ke všemu. Dokonalost systému dokládá drobný model reliéfu Foamy Fish, který jedním pohledem vidíme stejně velký, jako jeho definitivní provedení na vzdálené stěně. Jejím tématem jsou zároveň možné typy prezentace. Uzavřený dokonalý svět nás ale neochrání před navyhnutelným zánikem organické hmoty.