Obrazy Mihaely Mihalache z cyklu InterFace představují pohledy do interiérů provedené bohatě strukturovanou malbou. Formální malířské postupy (uvolněný rukopis sám o sobě velmi působivý, geometrické prvky odkazující ke konstrukci prostoru), které mají abstraktní povahu, tu jakoby překrývají realistický základ, který vystupuje ze spodních vrstev. Výsledek působí jako přepis nějaké staré, venku nalezené barevné fotografie, poškrábané, vybledlé sluncem, jejíž barevné vrstvy smyl déšť. Stávají se tak metaforu vzpomínky, a tím dostávají hluboce lidský rozměr, korespondující s jejich obsahem. Neboť interiéry našich obydlí jsou de facto rozšířením a zároveň i ochranou naší tělesnosti,projekcí vnitřního světa a ztělesněním lidské intimity.