Videoinstalace Mélusine vychází z francouzské středověké pověsti o magické bytosti: napůl ženě, napůl hadovi. Tento základní mytický půdorys však Alix-Tabeling rozvádí do mnoha dalších vrstev, které jsou zakotveny v protipólu pasivní silikonové hlavy, která se stává jak kamerou, tak i projektorem v samotné instalaci výsledné výstavní podoby. Sám divák, který je s osudem hlavy konfrontovaný skrze její vlastní zdvojený pohled, se stává terčem Meluzínina manipulativně vyzývavého monologu. Surreálné kulisy divokého mořského pobřeží i mutantní propriety nás uvádějí do strhujícího vyprávění, které ukazuje podobu lásky, která je dávná i multifokálně současná a také děsivá a strhující zároveň.