Kolekce fotografií nazvaná Marmarilo (gruzínský výraz pro mramor) vychází z autorčiny cesty do Gruzie. V hlavním městě Tbilisi ji zaujalo, kolik mladých lidí spontánně navštěvuje zdejší ortodoxní chrámy, zejména v porovnání se sekularizovaným zbytkem Evropy. Zprvu tento fenomén mapovala na způsob fotografického dokumentu, později se rozhodla najít originální jazyk, kterým by toto prostředí, jeho vizuální principy a svébytnou estetiku vyjádřila, aniž by musela používat jeho reálie. Tento přístup jí pak umožnil v cyklu pokračovat i v jejím lipském ateliéru.